Krabí hry

Na pláži jsou všude krabi. Zašlápnout se nedají, na to jsou příliš rychlí. Když se k nim přiblížíte schovají se a vylezou, až když jste z dosahu, nebo se nehýbete a zkoušíte nedýchat. Každý má svojí díru (domeček) a  všichni dohromady hrají jakousi podivnou soutěž o to, kdo umotá co nejvíce kuliček. Kuličky se dělají tak, že krab nabere do klepet, jež suplují roli lopaty, co nejvíce písku, dá si jej před ústa, plivne a abrakadabra – na zem položí nádhernou pískovou kuličku. Velikost kuličky je přímo úměrná velikosti kraba. Velcí plivou velké, maličtí krabíci, kteří nejsou skoro vidět, dělají pidikuličky. Zhruba hodinu před západem slunce jejich aktivita vrcholí a pláž připomíná indické tržiště. Se západem slunce většina z nich zaleze a vylezou ti úplně největší, již barevní, kteří se odpolední soutěže nezúčastnili. Nejspíš již mají umotáno dost. Ti sice nemotají, ale podle nějakého tajemného plánu se zmateně motají po pláži. Co se děje po západu slunce nevím, protože už vůbec nic nevidím. Něco mi škrábe na stan, možná že se nějaký megakrab chce seznámit a potřást si klepety. Ex post poznámka. Pozoroval jsem i krabi sdílející společný příbytek (tedy díru). Je tedy jasné, že sociální chování je na větší výši než jsem jim původně přisoudil.