Jako téměř všichni turisté cestuji po Japonsku na Japan Rail Pass, obdobě EuroRail Pasu v Unii. Za čtrnáctidenní čtrnáctitisícový paušál mohu cestovat ve všech vlacích (s výjimkou jednoho ze tří druhů Šinkazenů) Japonských národních železnic (Japan Railways - JR) a autobusech, které provozují. Cena je to vysoká, ale pokud je člověk v pohybu, bez problémů se zaplatí. Například jednosměrná jízdenka z Nagasaki do Tokya, pokud se jede Šinkazenem, stojí přibližně šest tisíc korun českých. Někdy je levnější po Japonsku létat letadlem.
Internet dělá celé cestování po Japonsku o několik řádů jednodušší. Dostal jsem výborný tip na stránku, která vyhledává spojení z místa A do místa B a je v angličtině. Jmenuje se http://www.hyperdia.com/ a angličtinu dostanete klepnutím na link vlevo nahoře. Najdete požadované spojení, vypíšete si časy a názvy přestupních stanic a ty následně ukážete u okénka na nádraží. Tam vám podle instrukcí na lístečku vystaví rezervační místenku, takže nemusíte ve vlaku stát, i když je plný. Funguje to na devadesát pět procent, zbytek tvoří obsluhy okének především na menších nádražích a ty nechápou vůbec nic. Potom se vyplatí přejet vlakem na další stanici a zkusit to tam.
Po týdnu s Rail Pasem jsem došel k závěru, že jízda Šinkazenem je ve své podstatě nevýhodná. Vždy, když se ve vlaku zabydlím, uložím velký batoh a z malého batohu vyndám knihu či počítač a chci si užít chvilku pohody, je nutné již vystupovat. Z Osaky do Kjóta Šinkazen jede 32 minut, z Kjóta do Nagoyi 30minut, z Himeji do Okayamy 21 minut (což je přesně trasa, na které jsem k tomuto závěru došel) a tak dále. Asi je nejlepší cílový bod přejet a pak se vrátit, jinak si ve vlaku skoro nemá cenu ani sedat. Stejně je to tak, že naprosto nejlepší dopravní prostředek po Japonsku, pokud chcete cestovat a ne pracovat, je rozhodně dodávka.
Žádné komentáře:
Okomentovat